#5 Řízkování a množení pokojovek: Co potřebuje znát každý pěstitel?

Řízkování patří mezi jednu ze základních dovedností každého pěstitele, proto jsem pro vás připravila přehled druhů řízkování a k nim tipy rostlin, které jimi můžete rozmnožit.

Existují dva typy množení:

pomocí semen

pomocí jednotlivých částí rostliny – což je řízkování nebo dělení rostlinky. Dělením rozmnožít například všechny druhy Calathee, ty se bohužel nedají množit jinak. Proč říkám bohužel? Řízkování je skvělý způsob jak si pokojovku namnožit, aniž byste mateční rostlinu nějak výrazně zmenšili. I z lístečku dokáží vyrůst další rostlinky. Calatheu pouze rozdělíte, tudíž máte dvě rostlinky o menší velikosti. Navíc si musíte dávat pozor na poničení kořenů.

Tak a teď se vrhneme na řízkování. Jaké jsou základní předpoklady?

Patero dobrého řízka:

Rostlina:

K zakořenění rostlina potřebuje většinou kolínka – kloub, kde se nacházejí například i vzdušné kořeny. Nektěré namnožíte i z listu.

Zemina:

K řízkování použijte propustnou a drenážovanou zeminu obsahující co nejvíce kyslíku – můžete použít perlit, rašelinu, keramzit a kokosové vlákno.

Zakořenění:

Nějakou dobu trvá, než řízek zakoření v půdě. Pro lepší kontrolu nechte řízky zakořenit ve vodě.

Vlhkost vzduchu:

Pokud řízek zasadíte do zeminy, vytvořte kolem něj mini skleník v pařeništi nebo plastovým sáčkem.

Teplota:

Nejlépe zakořeňujte mezi 25 – 28 stupni celsia. Tudíž o něco vyšší, proto doporučuji mít řízky u okna, kde svítí sluníčko. Nezapomeňte ale na vzdušnou vlhkost!

Jaké jsou druhy řízkování?

Vrcholové – nejčastější. Seřízněte rostlinu tak, aby tam měla kolínko. Pokud z rostliny teče šťáva, ponořte řeznou ranu do teplé vody a zasypte skořicí nebo práškem z dřevěného uhlí. U všech popínavých rostlin – Epipremnum, Philodendron, Monstera. Sanseviera (tchýnin jazyk) můžete jednoduše nakrájet (čti nařízkovat) na cca 5 cm široké části a nechat zakořenit, ale poškodí se tím mateční rostlina.

Listové – například u Begonií – rozřízněte hlavní nerv listu a položte na vlhkou zeminu nebo perlit. Zatěžkejte několika kamínky. U Peperomií můžete dát kořenit lísteček se stonkem do vody nebo jej položíte také na například perlit.

Odnože – rostlinky například tolmiea nebo zelenec vytvářejí odnože, které můžete zasadit zvlášť.

Hřížení – výhonek u popínavých rostlin můžete zasadit do menšího květináče, aniž byste jej ustřihli. Začne totiž kořenit při pouhým doteku se zeminou. Jakmile zakoření, můžete jej ustřihnout.

Jak množit sukulenty?

Sukulenty a kaktusy se množí trochu jiným způsobem. Množení kaktusů řízkováním není úplně jednoduché, ale sukulenty, které tvoří listy na stonku namnožíte jednoduše. Lístek odlomíte, zarovnáte čistým řezem a řez posypete skořící. Tak zabráníte případným infekcím. Rostlinku necháte 1 – 2 dny na vzduchu a poté lehce ze šikma zasadíte nebo spíše položíte na propustnou zeminu – substrát s písekem nebo perlit. Nezaléváte a necháte být. Rostlinka si sama pomůže. Sukulenty nepotřebují ani vzdušnou vlhkost.

Poznámka k panašovaným rostlinkám!

Pokud množíte variegované rostliny, které nemají bílou část úplně vyvinutou, není moc časté, že by se variegování rozšiřovalo. Například mateční rostlina je velmi pěkně panašovaná, ale vyhodí list, který se příliš ,,nepovedl“. Není moc pravděpodobné, že další listy z tohoto listu budou mít panašování opět pěkně bílé. Proto doporučuji jej ustřihnout.